Levandulové puchýře

Mám vlastně jen malý záhon, odhaduju tak 50 na 150 cenťáků. Ale trefila jsem výborný místo. Čistej jih a celodenní výheň. Levandule, mimochodem koupená v Hornbachu, mi roste jako šílená. Pořád si někdo bere aplégry, ale nikomu to neroste tak jako mně. Letos jsem se do stříhání dala hned po návratu ze Šumavy. Chtěla jsem to sfouknout rychle. Stejně to byly čtyři hodiny a stejně jsem si úplně zničila ruce. Puchýře do krve a jedna štěnice od nůžek, jak jsem si skřípla kůži. Čmeláci, kterých je na levanduli vždycky neskutečný množství, bzučeli a odmítali se pustit. Lítali i na ostříhané stvoly. Ale všechno to šlo krásně, protože mi v uších zněla:

https://www.youtube.com/watch?v=B_RGmW1eji4

Na podzim, až levandule uschne, nastane další pracná fáze. Květy otrhat a napytlíkovat. A rozdat. Docela se s kamarádkou levandulí vyblbnu. Ale ta vůně všude …. ta za to stojí.