Osvěžující sobotní procházka, tak akorát dlouhá, aby pak doma člověk stihl ještě něco udělat :-). Parkování na Novém Světě, boční vstup.      

Knížka je na světě. U stolu mi leží hromádka autorských výtisků. Mí malí hrdinové se už posadili do regálů v knihkupectvích. Taky ovšem pronikli do virtuálního světa online prodeje. A chystáme křtiny! Když se vysílá něco, co jsem napsala nebo dramaturgovala, provázejí to známé pocity – lehké svírání v žaludku. Hlavně teda druhý den, když se … Read more

Miluju místa, kde něco vzniká. Různé bizarní kreativní prostory plné odstřižků, nití, hoblin, barev, štětců, skic, nástrojů a nářadí, seznamů s nápady, které zatím musejí počkat. Když jsem kdysi psala na psacím stroji, takový tvůrčí odpad vznikal i kolem mého stolu. Zkažené nebo blbé stránky jsem prudce vytahovala z psacího stroje – válec asi musel … Read more

  Nevím, jestli je to mezerou v mém vzdělání nebo bůhvíčím, ale prostě se ke mně nedostala informace, že Václav Havel už v roce 2003 napsal knížku pro děti Pižďuchové. Ano ten Havel – milovaný prezident, autor, člověk. Teda ona to není úplně knížka pro děti, jako spíš pro jejich rodiče. Paralela s minulým režimem totiž nemůže být … Read more

Adam Gebrian je architekt, který se rozhodl, že nebude projektovat, ale bude se systematicky věnovat osvětové činnosti. Takže o architektuře – české i světové – přednáší, píše, natáčí o ní videa i podcasty, připravuje výstavy, fotí, moderuje besedy. Prostě architekturu přibližuje lidem a učí je dívat se pozorně kolem sebe na prostor, ve kterém žijí. … Read more

V pátečním pošmourném a deštivém odpoledni září na Petříně kolotoč s ručně malovanými koňmi a dvěma kočáry. Je starý dvě stě let a je vypůjčený z Florencie. Jako by sem spadl z Felliniho filmu. Čekám, že se odněkud vynoří Sophia Loren s obrovským dekoltem a našpulenými rty. Nebo se kolotoč otočí a já zjistím, že … Read more

Předělávat rozbité zrcadlo není úplně zábavné, ale nakonec – jde to. Původní zrcadlo se musí rozebrat na jednotlivé střepy a všechno udělat pěkně od začátku. Ale nebavilo by mě, kdyby vznikl úplně stejný rám …        

Kos. Začátek června. Vítr. Moře. Skoro žádní turisti. Všude ohleduplnost. Roušky, testy a registrační formuláře – to ano. Ale jinak vlastně normální život. Už jsme to potřebovali jako sůl!          

Můj vnuk a vnučka se stali velkou inspirací pro moji první dětskou knížku. No abych byla upřímná nejen oni, tak trochu celá naše rodina. Šlo to samo a hrozně mě bavilo to psát. Ani jsem nečekala, že by se to mohlo v nakladatelství líbit. Ale stalo se. Někde někdo spojil drátky mezi nebem a zemí … Read more

V rámci akce Kulturu nezastavíš měl včera Cirk La Putyka „představení“, spíš krátkou performance, ve výlohách Café Záhorský, což je dejvická kavárna syna mé kamarádky. Oživené výlohy teple svítily do chladného podvečera. Zase jiný zážitek. Ale aspoň nějaký v téhle šílené době.