Dneska jsme měly čtyři holky pracovní schůzku. Mířily jsme samozřejmě na kafe do kavárny, jenže jedné vybouchlo hlídání. Takže změna – místo kavárny dětský koutek, který znám, protože tam chodím občas s naším Maxem. Geniální řešení. Asi dvouletý Matouš byl spokojenej a my taky, protože i tam nám uvařili kafe. Mmch možná lepší, než v původně plánovaný … Read more

Spadlo mi moje první zrcadlo. Už někdy na podzim. A zničilo se. Zrcadlo se nerozbilo – takže žádných 7 let neštěstí, odnesl to rám. Bylo prostě blbě připevněné uchycení. Poučení pro příště. Nejdřív jsem ho nechala dlouho válet na zemi a nevěděla jsem, co s ním. Ale začátkem novýho roku jsem ho nakonec rozebrala na … Read more

Každoročně pro mě vánoce začínají koncertem v bazilice svaté Markéty v Břevnově. Je to tradice. Už dvacet let. Letos to byl jubilejní koncert. Hraje Hradišťan, koncert vtipně mezi jednotlivými skladbami „moderuje“ arciopat Siostrzonek. A fakt vtipně. Nejradši mám, když vypráví židovské anekdoty – v katolickém kostele! Beru to tak, že nejde vůbec o náboženství, jde o lidství. A … Read more

V pražských Arkádách je výstava Svět medúz. Je to vlastně jen několik akvárií, plných medúz. Ale je to fascinující, jak si malinké i velké medúzy plavou v tichu v průzračné vodě. Otvírají a zavírají své kloboučky. Přitom jsou to vlastně jen chuchvalce průhledného slizu, ale mají tolik půvabu a něžnosti. Nedá se od nich odtrhnout … Read more

Normálně mozaiky lepím přímo na zeď. Ale v tomhle případě by to znamenalo odjet k Trenčínu a mozaikovat přímo tam. Jako řemeslníci a umělci v renesanci. Být u svého objednatele nebo mecenáše takzvaně na byt a stravu. To by sestřenice mé snachy a její muž asi koukali 🙂 . Ale dobře, čísla domu nejsou tak … Read more

Prošla jsem zahradou a nestačila se divit. Že kvete jasmín (nahokvětý 😊), není zase taková bomba. V Čechách kvete obvykle v únoru. V Tibetu od listopadu. Takže se předběhl jen o dva měsíce. Ale že vykvetla už i čemeřice, to je trochu divný. Je taky jedna z těch prvních, co startujou  jaro, i když jsou … Read more

Miluju Šípka. Jeho kreativitu, jinakost, prudkou potřebu dělat věci po svém a na nic se neohlížet, ničemu se nepodřizovat a neustupovat. A zároveň jeho plachost a nechuť k veřejným (sebe) prezentacím. Šípek byl mimořádná osobnost českého i světového skla, designu i architektury. Strašná škoda, že už to skončilo. Že už neotevře pec a nepošle do … Read more

Demonstraci na Letný fotil kdekdo … byl tam optimismus, sympatické tváře a spousta malých dětí. Bylo důležité tam jít. Naše cesta dolů k Vltavě vedla nutně kolem pomníku. Stalin už tam dávno nestojí a nepouští hrůzu na podupanou Prahu pod nohama. Ale i ten podstavec, který tam zůstal, působí depresivně. Nepomůže ani že se po … Read more

Barokní letohrádek postavil pro sebe a svou rodinu v půlce 18. století Kilián Ignác Dienzenhofer. Jeho součástí byla i zahrada, která už dnes neexistuje. Ale i tak Portheimka za návštěvu stojí. Expozice skla, kterou provozuje Muzeum Kampa Nadace Jana a Medy Mládkových a Uměleckoprůmyslové muzeum, není rozsáhlá. Dá se projít rychle a pak v přízemí … Read more

Holky si vyrazily. Viktorka spala jako špalek. Já jsem se kochala tou krásou kolem …