Nikdy bych si nemyslela, že můžu být tak nadšená z Národního muzea.  Ale jsem. Rekonstrukce dopadla výborně a instalace – jedna báseň! Malý Max byl u vytržení z dinosaurů. Miluje je, umí je pojmenovat latinsky a v zoologický je nemají. Lidi se po nás otáčeli. Je asi trochu zvláštní, když tří a půl letý kluk … Read more

Nový dům na Národní třídě se jmenuje Drn. Asi to bude nějaká zkratka nebo to možná souvisí s tím, že bude celý obrostlý zelení. Nedávno jsem šla kvůli novému seriálu na schůzku do kavárny Louvre. A protože jsem šla právě kolem Drnu a měla čas, řekla jsem si, že ho prozkoumám zevnitř. Ráda objevuju nová místa. … Read more

Byl to úplně jiný křest. Protože v tělocvičně na žíněnkách. Plno dětí, malá soutěž o cenu – moje knížka, samozřejmě. Křtilo se nealko dětským šampáněm. Celé to bylo uvolněné a optimistické, i když měly děti zakryté pusy. Kmotři byli báječní – Káča Hrachovcová, co si říká Kaira a její pes Puňta. Kateřina je skvělá. Veselá … Read more

Obyčejná sklenička, dvě fotky a čajová svíčka. A jaký obrovský vzkaz o tom, že ještě není všechno ztracený a zpráva, že pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí pořád platí. Nikdy nepotkám toho člověka, který v parku Santoška udělal tenhle skromný minipomníček. A kdybych ho potkala, nebudu vědět, že to byl právě on. Jen … Read more

Osvěžující sobotní procházka, tak akorát dlouhá, aby pak doma člověk stihl ještě něco udělat :-). Parkování na Novém Světě, boční vstup.      

Knížka je na světě. U stolu mi leží hromádka autorských výtisků. Mí malí hrdinové se už posadili do regálů v knihkupectvích. Taky ovšem pronikli do virtuálního světa online prodeje. A chystáme křtiny! Když se vysílá něco, co jsem napsala nebo dramaturgovala, provázejí to známé pocity – lehké svírání v žaludku. Hlavně teda druhý den, když se … Read more

Miluju místa, kde něco vzniká. Různé bizarní kreativní prostory plné odstřižků, nití, hoblin, barev, štětců, skic, nástrojů a nářadí, seznamů s nápady, které zatím musejí počkat. Když jsem kdysi psala na psacím stroji, takový tvůrčí odpad vznikal i kolem mého stolu. Zkažené nebo blbé stránky jsem prudce vytahovala z psacího stroje – válec asi musel … Read more

  Nevím, jestli je to mezerou v mém vzdělání nebo bůhvíčím, ale prostě se ke mně nedostala informace, že Václav Havel už v roce 2003 napsal knížku pro děti Pižďuchové. Ano ten Havel – milovaný prezident, autor, člověk. Teda ona to není úplně knížka pro děti, jako spíš pro jejich rodiče. Paralela s minulým režimem totiž nemůže být … Read more

Adam Gebrian je architekt, který se rozhodl, že nebude projektovat, ale bude se systematicky věnovat osvětové činnosti. Takže o architektuře – české i světové – přednáší, píše, natáčí o ní videa i podcasty, připravuje výstavy, fotí, moderuje besedy. Prostě architekturu přibližuje lidem a učí je dívat se pozorně kolem sebe na prostor, ve kterém žijí. … Read more

V pátečním pošmourném a deštivém odpoledni září na Petříně kolotoč s ručně malovanými koňmi a dvěma kočáry. Je starý dvě stě let a je vypůjčený z Florencie. Jako by sem spadl z Felliniho filmu. Čekám, že se odněkud vynoří Sophia Loren s obrovským dekoltem a našpulenými rty. Nebo se kolotoč otočí a já zjistím, že … Read more